Snažíme se zmapovat výskyt tetřívka obecného v Krušných horách. V celém pohoří hledáme pobytové stopy ptáků, které by nám pomohly popsat prostředí, které si tetřívci vybírají k životu. V tající vysoké vrstvě sněhu využíváme k pohybu i lyže. Zatím jsme prozkoumávali oblast mezi Lesnou a Kálkem
Na Technické univerzitě v Drážďanech proběhl v rámci projektu pracovní seminář na téma revitalizací rašelinišť. Na zajímavé téma přednášela řada odborníků, takže účast na semináři byla více než hojná. Účastníci z Německa i Čech, které zajímá aktivní ochrana rašelinišť, zaplnili posluchárnu doslova až po strop.
Našim prvním velkým úkolem v projektu TetraoVit bylo navrhnout v průběhu jara 2018 klíčové parametry biotopu tetřívka obecného. Vycházeli jsme při tom z našich zkušeností, z diskusí s mnoha dalšími specialisty a podkladů z odborné literatury.
Tetřívek se v Krušných horách vyskytuje převážně na lesní půdě. Zásadní parametry se tedy týkají struktury a druhového složení stromového, keřového a bylinného patra. Významná je ovšem také morfologie terénu, stupeň podmáčení a míra ovlivnění člověkem. Využívání jednotlivých částí krajinné mozaiky tetřívkem se liší v průběhu roku podle fáze jeho ročního životního cyklu.
Máme první výstupy z našeho terénního mapování. Ke každé vymezené ploše jsme stanovili jeden z typů formace (bezlesí, rozvolněné, nezapojené, zapojené – dominují listnaté dřeviny, zapojené – dominují jehličnany), odvodnění (bez odvodnění, příkopy s přehrádkami, příkopy bez přihrádek), přítomnost mrtvého dřeva (žádné nebo zanedbatelné, roztroušené, hojné), pokryvnost jednotlivých vegetačních pater aj. Zároveň jsme zjišťovali zastoupení jednotlivých druhů dřevin, bylinného patra a rašeliníku (0 %, do 5 %, 10 %, 20%, 30% …).
Byl dokončen a v České televizi uveden film o tetřívkovi a jeho ochraně. Téma ohrožení jednoho ptačího druhu bylo zobrazeno jako příklad širší problematiky ochrany přírody a krajiny. Podíleli jsme se na jeho tvorbě, velká část natáčení se realizovala v Krušných horách, včetně modelového území projektu. Rádi jsme tím přispěli k tomu, že se ochrana tetřívků dostala do povědomí ostatních lidí.
Na začátku července jsme udělali největší část terénních prací v rámci terestrického mapování vybraných parametrů biotopu tetřívka. Fotografie ukazuje nezapojené výsadby smrku pichlavého, které trpí v Krušných horách chorobou způsobenou houbou kloubnatkou smrkovou. V popředí je vidět náprstník červený, který zde běžně doprovází okolí lesních cest. Jedná se spíš o náhradní biotop tetřívka, který není dlouhodobě udržitelný.
Tak jako v posledních letech každý rok, proběhlo i letos v celých Krušných horách sčítání tetřívků v toku. V červnu se sešly výsledky od sčitatelů z celého pohoří – bylo zjištěno celkem 77 tokajících samců a 15 samic, což je o něco více než loni i předloni. Opět se ukázala klíčová role modelového území projektu pro přežívání tetřívků v ptačí oblasti i v celých Krušných horách (mapka). Početnost tetřívků zde lze odhadnout na 12 až 15 samců. Území dosud nabízí různorodou směs stanovišť, která tetřívkům vyhovuje.
Celé modelové území (černě ohraničeno) tvoří zároveň Ptačí oblast Kahleberg und Lugsteingebiet, která je součástí soustavy chráněných území Natura 2000. V jižní části modelového území můžete za poplatek navštívit naučnou stezku po rašeliništi Georgenfelder Hochmoor. Ve střední části se nachází Biathlon Arena Osterzgebirge a v severní části doporučujeme krásnou vyhlídku z vrchu Kahleberg.
Dne 30. 4. 2018 jsme nedaleko hraničního přechodu Cínovec zahájili mapování vybraných parametrů biotopu tetřívka. Cílem je zjistit, kde jsou pro tento druh vhodné podmínky a kde mu něco chybí, což je první krok k jeho ochraně. Začínáme ve vybraném modelovém území na české straně (černě ohraničeno). Území je součástí Ptačí oblasti Východní Krušné hory, jejímž jediným předmětem ochrany je právě tetřívek obecný. V modelovém území se nachází přírodní rezervace Rašeliniště u jezera – Cínovecké rašeliniště.
© 2018 All Rights Reserved | Powered by EDUTIP s.r.o.